Moringa je jediný rod rostlin z čeledi moringovitých (Moringacea) a zahrnuje širokou škálu rostlin včetně kvetoucích bylin a stromů.

Nejznámějším druhem tohoto rodu je moringa olejodárná (Moringa oleifera), známá také pod lidovými názvy Horseradish tree (křenový strom), Benzolive, Kelor nebo Drumstick tree (paličkový strom). Tento posledně zmíněný název získal strom díky svým dlouhým zahnutým luskům ve tvaru paliček na buben, které jsou pro něj typické. Moringa pochází z Indie, z oblasti kolem Himálají, ale může růst kdekoli v tropickém a semiaridním klimatu. Dorůstá výšky až deseti metrů a produkuje listy a lusky i při nedostatku vody, což mu umožňuje prospívat i v aridním klimatu, kde přežívá jen nemnoho rostlin. Moringa oleifera je známá pro svou extrémní užitečnost především jako potravina a léčivá rostlina, ale téměř všechny její části mohou být nějakým způsobem využity k lidskému prospěchu a poskytovat potravu či jiné hodnotné materiály využitelné pro farmaření nebo i jako palivo.

Listy a lusky moringy se používají jako potrava v mnoha kulturách po celém světě. Jako první byla kultivována v severní Indii a zde byla také začleněna do nejrůznějších náboženských a kulturních oslav, z nichž některé probíhají dodnes. Olej, získávaný ze semen moringy, se používal do mastí a jako potrava již ve starověkém Řecku, Římě a Egyptě a v Indii byl součástí ájurvédské zdravotní diety. Životaschopnost moringy a její mnohostranné využití vedlo k jejímu pěstování v mnoha oblastech včetně Antil, kde se stala hodnotným zdrojem potravy a olejových produktů. Listy, květy i lusky jsou velice výživné, poskytují mnoho nezbytných živin včetně bílkovin, beta karotenu, vápníku a vitaminu C. Moringu je možné pěstovat v mnoha různých klimatických oblastech a k produkci listů, květů a plodů vyžaduje jen malé množství vody, takže se skvěle hodí k tomu, aby poskytovala výživu v těch oblastech světa, kde je nedostatek potravy, včetně Asie a Afriky. Všechny části stromu mohou být konzumovány nebo jinak využity buď pro lidi, nebo pro zvířata, takže v boji proti podvýživě v těchto částech světa je velice užitečná. To je zvláště důležité pro malé děti, těhotné ženy a kojící matky, které v těchto kritických formativních fázích potřebují zvýšenou nutriční podporu. Vápník a další živiny v těchto rostlinných produktech nabízejí těmto vysoce rizikovým jednotlivcům kvalitní výživovou hodnotu za minimální cenu. Mnoho organizací také doporučuje tuto rostlinu jako zdroj potravy pro pacienty s AIDS, kteří často kvůli oslabenému imunitnímu systému potřebují zvýšené množství vitaminů a minerálů, aby se udržovali relativně zdraví.

Velkou výhodou při používání moringy jako potravy pro obyvatelstvo, je velká trvanlivost potravin z ní vyrobených. Listy se dají používat čerstvé, vařené podobně jako špenát, nebo se dají usušit a potom se dají celé měsíce uchovávat bez potřeby chlazení. Čerstvé lusky jsou známé jako paličky (drumsticks) a často se servírují podobně jako zelené fazolky. Obvykle se popisuje, že chutnají trochu jako chřest. Sušené listy se dají přimíchat do omáčky nebo konzumovat samotné, to už záleží na dostupných dietních možnostech. Sušené listy si uchovávají všechny, nebo téměř všechny výživové hodnoty, což umožňuje jejich skladování i v tropických podmínkách. Listy a lusky jsou skvělým zdrojem rostlinných bílkovin. Bílkovina v listech je snadno stravitelná a dá se používat jako doplňková strava pro malé děti. Čerstvé listy jsou výborným zdrojem vitaminu C, zatímco sušené listy poskytují koncentrovanější verzi stejné živiny a asi desetkrát více vitaminu A než čerstvá mrkev. Mezi další vitaminy a minerály přítomné v listech a plodech moringy patří vysoká koncentrace vápníku, železa, draslíku, hořčíku a vitaminů skupiny B. Výjimečný nutriční obsah těchto rostlin vedl k jejich využití k významnému doplňování vitaminů a minerálů dokonce i v oblastech s dostatkem potravy.

Oficiální medicína moringu dlouho přehlížela a tak se teprve v poslední době začaly její zdravotní účinky zkoumat vědecky. Několik nejnovějších studií potvrdilo, že rostlina je užitečná pro zvyšování hladiny určitých antioxidačních enzymů v těle a při snižování celkové hladiny toxických látek v tělesných tkáních, což může snížit riziko rakoviny u lidí, kteří zařadí tuto víceúčelovou rostlinu do svého běžného jídelníčku. Rostlina obsahuje složku zvanou pterygospermin, která obsahuje silná přírodní antibiotika, a antimikrobiální látku známou jako benzyl izothiokyanatan. Prokázalo se, že toto antibiotikum je účinné proti Heliobacter pylori. Heliobacter pylori může způsobovat gastritidu, žaludeční vředy, vředy na dvanácterníku a dokonce i rakovinu žaludku. Benzyl izothiokyanatan (jedna složka moringy) působí jako téměř specifické antibiotikum proti tomuto mikroorganismu a může již v nízkých dávkách pomoci chránit tělo před jeho negativními účinky. Studie provedená v Bharali, Tabassum a Azadu a publikovaná v Asian Pacific Journal of Cancer prevention v roce 2003 prokázala korelaci mezi příjmem sloučenin benzylu izothiokyanatanu a redukcí růstu rakoviny kůže u myší. Je potřeba ještě dalších výzkumů, ale důkazy o farmaceutickém přínosu rostlinných sloučenin z moringy se hromadí s každou další výzkumnou studií.

Lusky moringy se dále využívají také k čištění vody. Drcená semena působí jako koagulant, který přitahuje částice, rozptýlené ve vodě, a umožňuje jim usadit se na dně, takže ve zbytku nádoby zůstává čistá voda. Pro čištění jsou vhodné zralé lusky, zatímco na vaření jsou lepší lusky nezralé. Semena se z lusků vyloupnou a odstraní se z nich vrchní slupka. Semena se špatnou barvou nebo tvarem se v této fázi odstraní, takže zbudou poměrně stejně vypadající jádra, která se rozdrtí a míchají s vodou, čímž vznikne pasta. Tato pasta se dále ředí větším množstvím vody a třepáním se vytváří roztok. Roztok se filtruje skrz plátýnko nebo síťku a potom se míchá s vodou, kterou je potřeba vyčistit. Koagulační vlastnosti rozdrcených semen umožňují přitáhnout částice hmoty, rozptýlené ve špinavé vodě, a bezpečně je shromáždit na dně nádoby. Shora se pak může odebírat čistá voda. Aby byl čistící proces dostatečně efektivní, musí probíhat alespoň dvě hodiny. Vzhledem k tomu, že semena jsou bezpečná a nejsou toxická, voda se po vyčištění může hned používat, není potřeba žádné další čistění. Jedno jádro je schopno obvykle vyčistit až litr té nejšpinavější vody, takže je to ekonomicky velmi výhodný způsob pro vzdálené oblasti. Nevýhodou této metody je, že když se voda nechá delší dobu stát, zvláště když není přikrytá, může dojít k druhotnému znečištění. Tato forma úpravy vody neodstraní všechny nečistoty a měla by se používat jen v případech, kdy se předpokládá, že zdroj není znečištěn chemikáliemi nebo biologickým odpadem. Schopnost moringy čistit vodu je považována za jednu z jejích nejdůležitějších funkcí, protože na mnoha místech planety je právě nedostatek čerstvé a čisté vody čím dál tím větším problémem. Touto metodou čištění vody můžeme získávat potřebnou pitnou vodu dokonce i v izolovaných a technologicky znevýhodněných oblastech světa.

Více než sto čtyřicet organizací již vyvinulo iniciativu směřující k zavedení těchto užitečných rostlin do společností po celém světě, aby pomáhaly v boji proti podvýživě, zlepšily čistotu vody a produkovaly potravinový a palivový olej k uspokojení potřeb dneška i zítřka. OSN ve Světovém potravinovém programu (WFP) vyjádřila zájem o potenciál moringy v poskytování potravin, stejně tak jako U.S. Agengy for International Development (Americká agentura pro mezinárodní rozvoj), German Development Services (Německé rozvojové služby) a British Overseas Development Agency (Britská agentura pro zahraniční rozvoj). Mezi náboženské organizace, které podporují využívání moringy v boji proti podvýživě, patří Catholic Development Comittee (Katolická rozvojová komise), the Church World Service (Církevní světová služba), the U.S. National Council of Churches (Americká národní rada církví) a World Vision (Světová vize). The Imagine Rural Development Iniciative (Iniciativa představte si rozvoj venkova) v Zambii ve spojení s OSN poskytla mnoha malým komunitám v Zambii sadbovače, aby jim pomohla v jejich prostředí vysazovat moringy a zajistit tak další výživu těm, kdo nemají dostatek potravy a čisté vody. Záměrem Projektu moringa – stromy pro život je poskytnout menším komunitám po celém světě tyto stromy jako prostředek boje proti podvýživě, pomoc při získávání pitné vody, naději na finanční příjem v budoucnosti z bionafty a k dalšímu využití.

Listy moringy si uchovávají většinu výživných látek i po usušení a případném lisování do tablet. Při dlouhodobém skladování se tedy dají uchovávat bez potřeby moderních chladících metod po významně dlouhou dobu. Tyto vlastnosti dělají z moringy jeden z nejúčinnějších nástrojů v mezinárodním úsilí o podporu zdraví a prosperity u lidí.

Zbývá je dodat, že na našem trhu je poměrně velké množství produktů z Moringy oleifera. Většinou ale dovozci neberou v potaz možnou kontaminaci moringy, neboť se většinou dováží z Afriky nebo z Číny. Dovážíme Morimgu od významného dodavatele bylin z Indie. Tato surovina je vždy podrobena povinným testům v nezávislé akreditované laboratoři v České republice. Teprve poté je surovina zpracována k plnění želatinových tobolek. Denně je doporučeno u dospělého člověka o váze 80 kg užít až 5 tobolek, nejlépe večer před spaním. Moringa a její účinné látky se tak nejlépe dostane do celého těla.